Fasora Lukáš, Sobotka Jaromír: Dějiny Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [History of the Institute for Biology of the Medical Faculty of Masaryk University in Brno].

Fasora Lukáš, Sobotka Jaromír: Dějiny Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [History of the Institute for Biology of the Medical Faculty of Masaryk University in Brno]. Brno: Masarykova Univerzita 2022. ISBN: 978-80-280-0168-1 Reprezentativní kniha o historii i současnosti jednoho z nejstarších ústavů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který od počátku významně přispívá k rozvoji biologických věd. Ústav je spjat se jmény velkých osobností – Edwarda Babáka, Františka Karla Studničky, Jana Bělehrádka, Ferdinanda Herčíka a dalších –, jeho zakladatelé stáli u zrodu Československé biologické společnosti. Život a fungování ústavu stejně jako osudy jednotlivých akademiků odrážely společenskou situaci v naší zemi. Biologický ústav dnes, vedle výuky českých i zahraničních studentů, zajišťuje koordinaci mezinárodního Ph.D. programu biomedicínské vědy, vědečtí pracovníci ústavu se v jeho rámci významně podílejí na postgraduálním vzdělávání. Výzkumné skupiny jsou zapojeny do mezinárodních a národních grantových projektů a řada vědců je členy mezinárodních konsorcií. Příběh více jak stoleté historie Biologického ústavu autorů Lukáše Fasory a Jaromíra Sobotky doprovází množství dobových i současných fotografií, medailony přednostů ústavu a zajímavosti dokreslující pestrou cestu, kterou ústav i naše země prošly.

Intellectuals and the “National Question” in Post-1918 Central and Eastern Europe. Forum Historiae, 2022, roč. 16, č. 1 (open access)

Intellectuals and the “National Question” in Post-1918 Central and Eastern Europe. Forum Historiae, 2022, roč. 16, č. 1, ISSN 1337-6861. (Open access: http://forumhistoriae.sk/sk/tema/intellectuals-and-national-question-post-1918-central-and-eastern-europe] Buzássyová, Barbora – Vörös, László Intellectuals and the “National Question” in Post-1918 Central and Eastern Europe (An Introduction) Harvát, Matej From Slavic Leader to National Ruler: A Modern Discursive Construction of the Early Medieval Rulership of Pribina († 861) Seneši Lutherová, Silvia The Fight for the “Modern Peculiar Character.” The Nationalist Narrative Within the Concept of Applied Art Modernization Reform in 1920’s Slovakia Nádaskay, Viliam Slovakness in the Making: The Concept of “Nation” and “National Literature” in the Works of 1930s Literary Critics Lenčéšová, Michaela The Concept of “Nation” and “National Community” in the Thinking of Štefan Polakovič: A Case of the Nazi Idea of Volksgemeinschaft Spread within Slovak Catholic Nationalism Balikić, Lucija Between Historiographies of Finitude and Appropriation of the Annales School: The “National Question” in Post-1945 Croatian Intellectual History Hudek, Adam The Nationalist Perspective within Slovak Communist Intellectual Thinking (1921–1968) Konovšek,Tjaša The Normativity of a Nation: A Case Study of Slovene Historians in Early Post-socialism

Adam Olczyk: Filozofia Leszka Kołakowskiego: marksizm, chrześcijaństwo i prawa człowieka [Leszek Kołakowski's philosophy: Marxism, Christianity and Human Rights].

Adam Olczyk: Filozofia Leszka Kołakowskiego: marksizm, chrześcijaństwo i prawa człowieka [Leszek Kołakowski's philosophy: Marxism, Christianity and Human Rights]. Cracow: Universitas 2023. ISBN: 978-83-242-3900-9 Opis książki: „Adam Olczyk oddaje świat i poglądy Leszka Kołakowskiego z punktu widzenia jego stosunku i nastawienia do ważnych zjawisk, zdarzeń, kultury, prawa oraz ludzi, a także ocen tychże. Sympatyzując, jak można sądzić, z bohaterem swojego opracowania, Autor wskazuje jego niepopularne dziś, nieaktualne i czasem niesłychanie krytykowane poglądy i postawy życiowe Kołakowskiego; usprawiedliwia je »życiorysem« i uzasadnia etapem twórczości filozofa. Jednocześnie prezentuje swojego bohatera jako filozofa otwartego na zmiany, gotowego na nowe argumenty, otwartego, niezależnego i nieskostniałego, któremu nie można postawić zarzutu koniunkturalizmu czy mimikry”. prof. dr hab. Małgorzata Król, Uniwersytet Łódzki „Ostateczny efekt prowadzonej przez Autora analizy myśli filozoficznej »sceptycznego metafizyka« jest pesymistyczny. Jesteśmy skazani na niepewność immanentną filozoficznej narracji sensotwórczej, którą Autor trafnie uznaje za rdzeń myślenia metafizycznego. Przykład Leszka Kołakowskiego pokazuje dobitnie, że poszukiwanie trwałych fundamentów ładu aksjologicznego organizującego naszą rzeczywistość społeczną, nigdy nie prowadzą do ostatecznych i niepodważalnych rozstrzygnięć”. prof. dr hab. Zbigniew Pulka, Uniwersytet Wrocławski Adam Olczyk – doktor w dziedzinie nauk społecznych w dyscyplinie nauki prawne, adiunkt w Kolegium Ekonomiczno-Społecznym w Szkole Głównej Handlowej w Warszawie, radca prawny zajmujący się w sprawami dotyczącymi prawa podatkowego, absolwent Uniwersytetu Łódzkiego na kierunkach Prawo oraz Filozofia; przez lata związany z Naczelnym Sądem Administracyjnym; sekretarz redakcji czasopisma naukowego „Analizy i Studia CASP”; jego zainteresowania naukowe, obok prawa podatkowego, skupiają się również na teorii i filozofii prawa.

Martin Rhode, Gualtiero Boaglio (eds.) Kontaktzonen in Zentraleuropa

Martin Rhode, Gualtiero Boaglio (eds.) Kontaktzonen in Zentraleuropa / Zone di contatto nell’Europa centrale. Geschichte und Region / Storia e regione 31/2 (2022). ISBN 978-3-7065-6256-0 Mary Louise Pratt führte das Konzept der transkulturellen Kontaktzonen für die Beschreibung von überseeischen Kolonialraumen ein, doch erlaubt ihre flexible Definition sozialer Räume auch die Anwendung auf andere Regionen und Räume. So greift dieses Heft von „Geschichte und Region/Storia e regione“ die Impulse, die Pratts Konzept anstößt, auf für die Untersuchung von Regionen in Zentraleuropa um 1900: Dabei richten die Aufsätze den Fokus auf die Habsburgermonarchie, während die Forumsbeiträge die räumlichen und zeitlichen Perspektiven erweitern. Die Schwerpunkte liegen bei Fragen der Mehrsprachigkeit, transnationaler oder transkultureller Kooperation sowie Wissenspraktiken in Kontaktzonen. INHALT Martin Rohde/Gualtiero Boaglio Editorial / Editoriale Martin Rohde Ethnographie in transkulturellen Kontaktzonen. Imperiale Kooperationen und regionales Wissen über den ostgalizischen Raum Sebastian Ramisch-Paul Mit „liebevoller Sorgfältigkeit und strenger Wissenschaftlichkeit“. Zur Wissensgeschichte der Uhors’ka Rus’/Podkarpatská Rus/Zakarpattja von der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts bis in die 1920er Jahre Alexander Piff Attori di confine nei distretti meridionali del Kronland tirolese intorno al 1900. Tra mobilità, lealismo e sovranità sui saperi Frederik Lange Kooperation und Konfrontation – Der Grenzstreit in der habsburgisch-serbischen Kontaktzone Drina-Becken, 1878–1914 Andreas Gottsmann Cooperazione e conflitto in Istria. Il caso del distretto di Volosca-Abbazia FORUM Gualtiero Boaglio Guida bibliografica agli studi storico-linguistici sulla monarchia asburgica Ulrich Schmid Was hielt das Habsburgerreich zusammen? Kultursprachen und Sprachkulturen als Kontaktzone Kateryna Pasichnyk Knowledge of Epidemic Danger in the Middle Dniestr Region in the Late 18th Century Phillip Schroeder Kontaktzone Taschkent – sowjetischer Städtebau kolonial und imperial? Daria Kozlova Der Holocaust in Bohdanivka und seine lokale Aufarbeitung im gesamtukrainischen und regionalen Kontext Sebastian Ramisch-Paul/Matthäus Wehowski Vergleichende Grenzgebietsforschung digital. Überlegungen zur Vernetzung ortsunabhängig arbeitender Teams Philipp Tolloi Rediscovering Gaismair. Neue Quellen zum Revolutionär von 1525/32. REZENSIONEN

Ivana Lorencová, Luděk Žilka (eds.) Státní radiologický ústav v Praze. Historie a transformace [State Institute of Radiology in Prague. History and transformation].

Ivana Lorencová, Luděk Žilka (eds.) Státní radiologický ústav v Praze. Historie a transformace [State Institute of Radiology in Prague. History and transformation]. Národní technické muzeum, Praha 2022. ISBN 978-80-7037-343-9 Státní radiologický ústav (SRÚ) byl založen v roce 1919 Praze. Do jeho programu byl zahrnut především výzkum v oblasti záření a certifikace jáchymovského radia, konzultační činnosti a metodické služby pro zájemce z lékařských a průmyslových kruhů. V roce 1959 byl ústav přejmenován na Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) a existoval do roku 1990. V knize je zmapována historie ústavu, jeho činnost v oblasti výzkumu a výroby zářičů, radioaktivně značených sloučenin a diagnostických souprav, rozvoje metrologie ionizujícího záření a další činnosti související s využitím ionizujícího záření. Pozornost je rovněž věnována institucím, které pokračují a rozvíjejí dále tyto činnosti, které byly v ústavu započaty. ToC RNDr. Ivana Lorencová: Státní radiologický ústav v letech 1919–1959 Ing. Luděk Žilka: Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) v letech 1959–1990 Ing. Bedřich Fridrich: Vzpomínky ředitele Ing. Ctirad Richter: Areál Radiová 1 – minulost (1990), současnost (2019) a budoucnost (2030) Doc. Tomáš Elbert, CSc.: Sloučeniny značené radioizotopy pro zdraví Ing. Václav Mádr, Ing. Jan Plicka: Immunotech a Beckman Coulter, Česká republika – následnické organizace ÚVVVR v oblasti klinické diagnostiky Ing. Zdeněk Zelenka: Filmová osobní dozimetrie včera, dnes a zítra Ing. Pavel Dryák, CSc.: Rozvoj metrologie ionizujícího záření po rozpadu ÚVVVR Ing. Ivan Šimmer: Pokračování výzkumu a výroby uzavřených zářičů po rozpadu ÚVVVR Ing. Miloš Janů, Ing. Jan Holub, PhD.: Zneškodňování radioaktivních odpadů vznikajících při výzkumu, výrobě a využití radioisotopů Ing. Martina Máčelová: Správa úložišť radioaktivních odpadů jako nástupnická organizace ÚVVVR (posléze NYCOM) v oblasti provozu úložišť nízko a středněaktivních odpadů v České republice RNDr. Zdeněk Rozlivka: Aktivity Státního radiologického ústavu v oblasti metrologie ionizujícího záření a ochrany před ionizujícím zářením a jejich přechod do činnosti Státního ústavu radiační ochrany

Małgorzata Geron (ed.) The Faculty of Fine Arts of the Stefan Batory University in Wilno (1919–1939/45). Education, creativity and artistic tradition.

Małgorzata Geron (ed.) The Faculty of Fine Arts of the Stefan Batory University in Wilno (1919–1939/45). Education, creativity and artistic tradition. Torun: Wydawnictwo Naukowe UMK 2022. ISBN: 978-83-231-4862-3 ToC Jerzy Malinowski Wstęp / Introduction / 7 Józef Poklewski 1937–2019 Stulecie wznowienia działalności wileńskiego Uniwersytetu Stefana Batorego i jego Wydziału Sztuk Pięknych 1919–1939–1945. Rozważania jubileuszowe / The centenary of the resumption of the activities of the Stefan Batory University in Wilno and its Faculty of Fine Arts, 1919–1939–1945: considerations occasioned by the anniversary / 13 Małgorzata Geron Malarstwo i rzeźba / Painting and sculpture / 73 Katarzyna Kulpińska Grafika / Print-Making / 131 Maciej Szymanowicz Fotografia artystyczna / Artistic photography / 179 Swietłana Czerwonnaja 1936–2020 Losy wileńskiej szkoły sztuk pięknych podczas drugiej wojny światowej: znane i zapomniane karty historii / The fate of the School of Fine Arts in Wilno during the Second World War: known and forgotten pages of history / 203 Indeks / Index / 253

Conf: “Minority science” in the short 20th century: Imagining science from the margins of academia

Conf: “Minority science” in the short 20th century: Imagining science from the margins of academia, 30.03.-01.04.2023, hybrid. URL: https://imagesofscience.wordpress.com/166-2/ Conference of the project Lumina Quaeruntur project “Images of science” in Czechoslovakia 1918-1945-1968. March 30 - April 1 2023, The Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences, Prague and online. 20th century is characterised by manifold processes of redrawing social, cultural, and geographic boundaries – from the fall of empires, to the end of the Soviet Union. Scholars were involved in these redrawings in manifold roles. They could be facilitators of change but also those affected by it. In our conference we will look at those scholars who were located at the margins of the academia, but also became members of minorities due to expulsion or change of political borders. Cultural historians have accentuated that being an “other” can allow a more distant and critical perception of one’s surrounding society, a thesis which we want to investigate closer by looking at scholars and scientists and their imaginations of, and relation to, respective “mainstreams.” By connecting epistemic and social othering and marginalisation we do not want to blur boundaries between them, but on the contrary, investigate how the boundaries between "social" and "epistemic" are drawn and how these entities are interrelated, and thus to uncover how (academic) power relations are entangled with those in the society at large. To participate online please register at https://www.eventbrite.de/e/conference-hybrid-minority-science-in-the-short-20th-century-tickets-511692795927 to participate in person please contact Jan Surman. Thursday, March 30 15:30-16:00 Registration and Introduction 16:00-19:00 Session I Chair: Galina Babak Oksana Blashkiv: Slavic Studies and/or “minority science”: the case of Dmytro Čyževsky Ekaterina Shashlova: Migrants and new knowledge. Franco-German cultural transfer between the world wars Maria Silina: Museum practitioners in exile and the creation of Russian-centred narratives in the Soviet Union Patrick Flack: Roman Jakobson: between Russian Emigration and International Science Friday, March 31 9:00-12:00 Session II Chair: Tomáš Gecko Natalia Aleksiun: Jewish Physicians and Minority Medicine in the Second Polish Republic Lara Bonneau: “general Science of art” (die allgemeine Kunstwissenschaft), Emil Utitz, a German-speaking Czech philosopher (1883-1956) Florian Ruttner: “Religious affiliation: Dissident”. Josef Doppler and the Margins of Academia Laurens Schlicht: Franziska Baumgarten on Gender Identity, the Values of Science, and the Social Role of Psychology, ca. 1920–1950 13:30-15:00 Session III Chair: Joris Vandendriessche Maria Pirogovskaya: Multiple Minority and the Metropolitan Science: One Controversy about Tibetan Studies under Stalin Filip Herza: Researching Ruthenia: Science on the Margins – Marginals in Science Michael Wedekind: Interwar Minority Scholarship in South Tyrol 15:30-17:30 Session IV Chair: Jan Surman Kai Johann Willms: Polish-Jewish Sociologists in Interwar Poland and in American Exile Friedrich Pollack: Empowerment and suppression. Sorbian historiography and the institutionalisation of Sorbian Studies in the GDR Göktuğ İpek: Being a Leftist Academician in New “Democratic” Turkey After The WWII Saturday, April 1 9:00-12:00 Session V Chair: Michaela Šmidrkalová Slava Gerovitch: Playing the System: Soviet Mathematicians’ Strategies of Circumvention Irina Antoshchuk: Russian-speaking computer scientists in the UK as immigrant minority: revealing unexpected advantages and disadvantages Elisa Satjukow: At the Margins of History: The German Sonderweg of East and Southeast European Studies after the End of the Cold War Tina Magazzini: Romani studies between academic power relations and EU funding: methodological field notes