Studenten und seit etwa 1900 auch Studentinnen stellen einen exponierten und privilegierten Teil der Gesellschaft dar. Aus ihrer Mitte kamen zu unterschiedlichen Zeiten und Anlässen stets Bewegungen, die sich – auch in ihren nationalen Ausprägungen – zum Teil selbst als progressiv verstanden. Solche studentischen Bewegungen bildeten sich in Prag etwa in den Jahren 1848, 1892/93, 1939, 1948, 1968 oder 1989 sowie anlässlich der Sprachverordnungen des Ministerpräsidenten Badeni in den 1890er Jahren oder als antisemitische Proteste gegen das Rektorat des jüdischen Historikers Steinherz in den 1920er Jahren.
In der Hochschulstadt Prag gab es bereits seit dem Ende des 19. Jahrhunderts eine Vielfalt zum Teil konkurrierender Einrichtungen (zwei Universitäten, zwei Technische Hochschulen und weitere Kunst- und Musikhochschulen), was zusammen mit den besonderen ethnisch-nationalen und multikonfessionellen Konstellationen die Untersuchung mehrerer Fragen und Aspekten nahelegt.
Zugleich wurden diese Konstellationen in der Geschichtswissenschaft sowie in Literatur und Film bereits zeitgenössisch reflektiert. Studentisches Leben und Prager Studentenschaft sind etwa konstitutiver Bestandteil des Prag-Diskurses der Frühen Moderne.
Mögliche Themenkreise
a) Welchen Einfluss hatten einzelne Studentenbewegungen auf die politische und gesellschaftliche Entwicklung? Wie gerechtfertigt ist die Selbstwahrnehmung einiger dieser Bewegungen als gesellschaftliche Avantgarde?
b) Welche Zusammenhänge gab es in der Studentenschaft zwischen den beiden Universitäten und zu den anderen Prager Hochschulen?
c) Wechselwirkungen zwischen Prag und den Einzugsgebieten: Wie wirkten studentische Erfahrungen in die Herkunftsregionen zurück?
d) Welche Rolle hatten Studentinnen in einzelnen Studentenbewegungen?
e) Nahmen sich Studentenbewegungen (deutsche, tschechische, jüdische) auch jenseits direkter Konfrontation gegenseitig wahr?
f) Gab es Kontinuitäten zwischen einzelnen Studentenbewegungen? Knüpften einzelne Bewegungen bewusst an Vorgänger an?
g) Welche Bedeutung hat das studentische Prag als Erinnerungsort? Welchen Einfluss hatten studentische Netzwerke, auch über historische Brüche, wie etwa im September 1938 oder die Vertreibung im Februar 1948, hinweg?
h) Inwiefern hat sich die Erinnerung an studentische Bewegungen gewandelt? Gibt es Studentenbewegungen, die inzwischen aus dem öffentlichen Gedächtnis verschwunden sind?
i) Wie sind Studentenfiguren bzw. die Darstellung studentischen Lebens in einschlägigen Prag-Romanen oder -Filmen funktionalisiert?
j) Was trägt der Mythos/das Stereotyp des Prager Studenten zum Topos der Stadt bei?
Die Konferenz findet am 7. und 8. Mai 2020 in München statt.
Willkommen sind Beiträge, die einen oder mehrere der genannten Themenkreise behandeln.
Der Call for Papers richtet sich an Wissenschaftlerinnen und Wissenschaftler aus historischen, literatur- und kunstwissenschaftlichen sowie allgemein kulturwissenschaftlichen Disziplinen. Wir bitten um Skizzen (bis zu ca. 2.000 Zeichen) für Vorträge mit einer Länge von 20 Minuten. Abstracts können auf Deutsch, Tschechisch und Englisch eingereicht werden. Bitte senden Sie die Skizze versehen mit Ihrem Namen, Ihrem Titel und dem Namen Ihrer Forschungseinrichtung und der Angabe Ihrer Forschungsschwerpunkte bis zum 15. Januar 2020 an einen der Organisatoren. Die Veranstalter tragen die Reise- und Unterbringungskosten. Eine Benachrichtigung über die Annahme des Vortrags erfolgt bis zum 31. Januar 2020. Die Publikation der Beiträge ist vorgesehen.
Studenti a zhruba o roku 1900 také studentky jsou exponovanou a privilegovanou součástí společnosti. Z jejich středu v různých dobách a z různých příčin vždy znovu vyvstávala hnutí, která sama sebe – byť nejednou s akcenty nacionálními – pojímala jako pokroková. Taková studentská hnutí vznikla v Praze například v roce 1848, 1892/93, 1939, 1948, 1968 nebo 1989 jakož i v reakci na Badeniho jazyková nařízení nebo jako antisemitistické protesty proti převzetí funkce rektora židovským historikem Steinherzem ve dvacátých letech 20. století.
V Praze, městě vysokých škol, existovala již od konce 19. století celá řada institucí, které si zčásti konkurovaly (dvě univerzity, dvě technické vysoké školy a další umělecké a hudební vysoké školy), což spolu se specifickými etnicko-národnostními a četnými náboženskými konstelacemi vybízí k výzkumu vícera otázek a aspektů.
Tyto konstelace byly zároveň již ve své době reflektovány v literatuře, historiografii, později také ve filmu. Studentský život a pražští studenti jsou například konstitutivní součástí pražského diskursu rané moderny.
Možné tematické okruhy:
a) Jaký vliv měla jednotlivá studentská hnutí na politický a společenský vývoj? Bylo oprávněné, když se některá z těchto hnutí sama považovala za společenskou avantgardu?
b) Jaké vztahy existovaly mezi studenty obou univerzit a ostatních pražských vysokých škol?
c) Jak na sebe navzájem působily Praha a regiony, z nichž studenti pocházeli? Jakých podob nabýval transfer studentských zkušeností mezi Prahou a rodišti studentů?
d) Jako roli měly v jednotlivých studentských hnutích studentky?
e) Brala se studentská hnutí (německá, česká, židovská) navzájem na vědomí i jinak než v přímé konfrontaci?
f) Existuje mezi jednotlivými studentskými hnutími kontinuita? Navazovala jednotlivá hnutí vědomě na své předchůdce?
g) Jaký význam má studentská Praha jako místo paměti? Jak se studentských propojení a sítí dotýkaly historické přelomy, jako třeba září 1938, odsun či únor 1948?
h) Jak se proměnilo připomínání studentských hnutí? Existují studentská hnutí, která již zmizela z veřejného povědomí?
i) Jak jsou postavy studentů, respektive zobrazování studentského života funkcionalizovány v beletrii a filmech?
j) Jak přispívá mýtus/stereotyp pražského studenta k toposu města?
Konference se koná 7. a 8. května 2020 v Mnichově.
Vítány jsou příspěvky, které se věnují jednomu nebo víceru tematických okruhů.
Tento Call for Paper se obrací vědecké pracovníky a pracovnice z historiografických, literárně- a uměleckovědných stejně jako obecně kulturněvědných disciplín. Prosíme o koncepty (zhruba o rozsahu 2000 znaků) přednášek, s plánovanou délkou 20 minut. Koncepty mohou být zasílány v němčině, češtině i v angličtině. V konceptu prosím uveďte své jméno, titul, jméno Vaší vědecké instituce a těžiska Vašeho vědeckého výzkumu a zašlete je jednomu z organizátorů do 15. ledna 2020. Pořadatelé hradí cestovní náklady a ubytování. Zprávu o tom, zda byla přednáška přijata, obdržíte do 31. ledna 2020. S otištěním příspěvků se počítá.
[Photo:: Demonstrace na Albertově, 17.11.1989, from https://www.pametnaroda.cz/cs/macdonagh-pajerova-monika-1966]
No comments:
Post a Comment